Podle dosavadních poznatků by vůbec neměly existovat. Řeč je o hydrátech chloridu cesného. Přesto vědkyně a vědci z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s odborníky z Innsbrucké univerzity jejich existenci dokázali. Klíčem k jejich přípravě je speciální způsob mražení. Tato strategie může sloužit jako nová cesta k syntéze nestabilních molekul a tím i léčiv a k lepšímu porozumění průběhu chemických reakcí ve vesmíru.

Čtyři zahraniční lektoři, 14 laboratoří a více než 150 studentů a studentek zajímajících se o experimenty na elektronových mikroskopech, ale také o nejnovější poznatky z oboru. Tak bude vypadat 11. ročník Podzimní školy elektronové mikroskopie, kterou od pondělí 14. do pátku 18. října pořádá brněnský Ústav přístrojové techniky AV ČR. Do akce se zapojí také partnerské firmy z regionu. Akce patří k svého druhu největším v Evropě.

Jako první na světě zobrazili celý chromozom v přirozeném stavu. Vědcům z Ústavu přístrojové techniky AV ČR ve spolupráci s Ústavem experimentální botaniky AV ČR se díky revoluční metodě podařilo to, o co se pokoušeli experti nejprestižnějších laboratoří.  Odhalení povrchové struktury chromozomu s různými miniaturními výběžky a prostorově uspořádanými smyčkami vláken může v budoucnu ovlivnit například medicínu nebo zemědělství. Nová zobrazovací metoda je už teď zásadním vylepšením pro vědeckou obec.

Ľubica Vetráková se věnuje výzkumu ledu a zmrazených vodních roztoků. Pro studium mikro-morfologie ledu, jeho dynamických proměn a lokalizaci nečistot využívá zejména pokročilou environmentální rastrovací elektronovou mikroskopii (A-ESEM) v kombinaci s dalšími fyzikálně-chemickými metodami charakterizace vzorků.

V úterý 5. 3. 2024 proběhla vernisáž výstavy Tajemství květního vývoje pod drobnohledem v Galerii Vědy a umění Akademie věd ČR, kterou zahájila předsedkyně Akademie věd ČR Eva Zažímalová. Výstava vznikla na základě dlouholeté vědecké spolupráce vědců výzkumné skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR Biofyzikálního ústavu AV ČR. Výstavu v Galerii Věda a umění v sídle Akademie věd ČR na Národní třídě můžete navštívit do 14. června 2024 každý všední den od 10 do 18 hodin. Vstup je zdarma.

Vliv slaných aerosolů vznikajících ze slaného ledu v polárních oblastech na počasí, klima a atmosféru je velmi významný a na svědomí mají mimo jiné i ničení ozonu či přeměnu rtuti v životním prostředí na jedovatější formu. Vzniknou sublimací slaného ledu neškodné, větší kousky soli nebo naopak potenciálně nebezpečné malé částice, které se vznesou do atmosféry ve formě aerosolu? Jak přesně budou tyto částice soli vypadat a jaké budou mít vlastnosti? Odpověď nejen na tyto otázky přinesl výzkum brněnských vědců ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) vedený doc. Ing. et Ing. Vilémem Nedělou, Ph.D, ve spolupráci se skupinou doc. Dominika Hegera z Masarykovy univerzity a Dr. Xin Yangem z British Antarctic Survey (Cambridge, UK).

„Elektronová mikroskopie je jízda! Přepisujeme učebnice biologie a chemie, letos se chystáme zveřejnit jeden z přelomových výsledků našich výzkumů,“ říká Vilém Neděla, který je vedoucím týmu Environmentální elektronové mikroskopie v Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR.

Eva Tihlaříková z vědecké skupiny Environmentální elektronové mikroskopie ÚPT, získala v soutěži Věda fotogenická 2022 za snímek „Démon“ Cenu odborné poroty Nejlepší fotografie za I. vědní oblast a Cenu Akademické rady.

Od 10.6.2022 se ve vestibulu Biofyzikálního ústavu AV ČR konala výstava sbírky fotografií vzniklých ve spolupráci vědců Ústavu přístrojové techniky AV ČR a Biofyzikálního ústavu AV ČR v Brně.

Na jaře letošního roku vyšlo vydání odborného časopisu Geophysical Research Letters na jehož titulní straně je obrázek vytvořený skupinou Environmentální elektronové mikroskopie.

Vědci z Ústavu přístrojové techniky Akademie věd ČR, spolu se svými slovenskými kolegy, představili novou metodu, která posunuje hranice možností environmentální rastrovací elektronové mikroskopie při výzkumu a vývoji velice citlivých vzorků v přirozeném stavu. Tato metoda může být využita například pro vývoj nových léčiv.

Unikátní detektor elektronů, představený před půlrokem v Brně, si připsal první významný objev. Brněnský tým díky němu zobrazil vířníky z druhového komplexu Brachionus calyciflorus v jejich přirozeném vlhkém prostředí, a získal tak v tomto směru celosvětové prvenství. Detektor navíc vědcům pomohl objevit doposud neznámé druhy těchto drobných, pouhým okem neviditelných organismů.

Tým brněnských vědců ze skupiny Environmentální elektronové mikroskopie Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) vedený Ing. et Ing. Vilémem Nedělou, Ph.D, provádí ve spolupráci s doc. Dominikem Hegerem z Masarykovy univerzity a Xin Yangem z British Antarctic Survey (Cambridge, UK) unikátní pozorování ledových vzorků pomocí speciálně upraveného elektronového mikroskopu. Nedávno svým pozorováním vyvrátili hypotézu o roli tzv. ledových květů při vzniku slaných aerosolů v polárních oblastech a jejich vlivu na ničení ozónové vrstvy. Výsledky tohoto výzkumu byly nedávno publikovány v prestižním vědeckém časopise Atmospheric Chemistry and Physics.

Brněnští vědci získali od Japonské mikroskopické společnosti prestižní ocenění. Popsali například metodu, jak pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by musely uhynout. Tuzemští odborníci tak potvrdili svůj celosvětový věhlas a rozšíří spolupráci se zahraničními badateli.

V brněnském Ústavu přístrojové techniky Akademie věd otevřeli novou laboratoř s unikátním elektronovým mikroskopem. Přístroj posouvá dosavadní hranice pozorování obtížně zobrazitelných vzorků. Bude je možné pozorovat v přirozeném stavu díky speciálně upravenému prostředí. Ústav mikroskop koupil od společnosti FEI a bude na něm testovat vlastní aplikace a systémy, řekl ČTK vedoucí výzkumného týmu Vilém Neděla.

Tým brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR (ÚPT) a Mendelovy univerzity představil světu novou metodu pozorování rostlinných vzorků v jejich přirozeném stavu. Metoda, která posouvá hranice elektronové mikroskopie, byla uvedena na několika světových kongresech a uveřejnily ji prestižní mikroskopické časopisy jako Microscopy Research & Techniques nebo Microscopy and Microanalysis.

V pondělí se do Brna sjelo na 100 mladých talentů elektronové mikroskopie z České i Slovenské republiky. Ústav přístrojové techniky AV ČR totiž pořádá Podzimní školu základů elektronové mikroskopie, do které se zapojil také Ústav fyziky materiálů AV ČR a  firmy FEI Czech Republic, s. r. o., TESCAN, a.s., a Delong Instruments, a. s.

Prestižní americký časopis Microscopy and Microanalysis uveřejnil studii brněnských vědců z Ústavu přístrojové techniky AV ČR v.v.i. Díky jejich nové metodě lze pozorovat živé organismy v elektronovém mikroskopu, aniž by je to stálo život. Metoda posouvá hranice elektronové mikroskopie směrem k šetrnějšímu způsobu studia živé přírody a může pomoci jak v biologii a farmacii, tak například i v potravinářství. Studovat přežívající organismy v klasickém elektronovém mikroskopu je kvůli velmi nízkému tlaku plynů v okolí vzorku nemožné. Doposud věda dokázala dlouhodoběji studovat živé organismy pouze světelným, neboli optickým mikroskopem. Ten však často nemá dostatečnou hloubku ostrosti a rozlišení.